| Na omši ... - 16. máj 2010 - |
|
Starší párik sedí na omši. Žena sa nakloní k svojmu manželovi a hovorí:
-
Potichu som si prdla ... Čo mám robiť ?
Manžel jej na to odpovedá:
-
Vymeň si baterky vo svojom načúvacom prístroji ! |
| Potíže - 16. máj 2010 - |
|
  Ženy to mají lehké. Když mají nějaké potíže, jdou ke gynekologovi. Ale co muži ?
No, ti chodí k ... ornitologovi |
| Tatranský zámok :-) - 14. máj 2010 - |
|
 České pivo je celosvetovo známe. Teraz sa vďaka českému pivu Tatranský zámok preslávi aj Slovensko.
Škoda len, že nás troška skomprimovali - Bojnice presťahovali pod Vysoké Tatry - ale na šírej Rusi, kam je toto pivo podľa etikety primárne určené (popri jednom nemenovanom slovenskom hypermarkete), si to snáď bez väčších problémov rozpakujú. |
| Karl May :-) - 14. máj 2010 - |
|
Sedia dvaja severoamerickí Indiáni v lese, keď zrazu nad stromami zbadajú dymové signály.
- Čo je to ? Niečo dôležité ? - pýta sa mladší staršieho.
- Ani nie. To je iba reklama |
| Voľby v Česku :-) - 8. máj 2010 - |
|
| Ve včerejším vydání našich novin jsme omylem uvedli, že Jiří Paroubek je z Brd. Správně mělo být uvedeno, že Jiří Paroubek je zmrd. Všem obyvatelům Brd se omlouváme. |
| Železničné nešťastie - 8. máj 2010 - |
|
  - Pane Chmatavý, Váš syn dnes zahynul při železničním neštěstí
- Jak je to možné ? Vždyť on nikam neměl jet
- No taky nikam nejel. Ale v hračkářství ukradl vláček a byl zastřelen na útěku |
| TV relácie - 1. máj 2010 - |
|
| Romská komunita si stěžovala u České televize, že je málo pořadů věnovaných menšinám. Vedení ČT se proto rozhodlo vysílat pořad Policie pátrá dvakrát denně. |
| Děděček - 1. máj 2010 - |
|
  Jednou takhle před pár desítkami let cestoval jeden obchodník s baseballovými čepicemi napříč Asií. Jednou večer musel přespat pod širým nebem. Našel si tedy na pláni veliký mangovník a v jeho stínu se v podvečer uvelebil. Když se ráno probudil, s hrúzou zjistil, že je jeho batoh prázdny. Pak se podíval nahoru a kouká, že strom je plný opic, které mají na hlavách jeho čepice. Vztekle na ně zařval a ony na něj zavřeštěly. Udělal na ně pár děsivých obličejú a zjistil, že v tom jsou opice nedostižné. Hodil po nich kamenem a ony jej zasypaly nezralými mangy. Došlo mu, že o čepice asi přišel a tak vztekle praštil tou svojí o zem. A hle, ty blbé opice taky vzaly čepice a hodily s nimi o zem. Chlápek nezaváhal a rychle je všechny sebral, nacpal do batohu a šup, mazal pryč.
O padesát let později se vnuk tohohle pána, toho času pokračovatel rodinné čepičárské tradice, vydal stejnou cestou do Asie. I on si ustlal pod stejným stromem a i jeho ráno čekalo nemile překvapení. Chvíli bezradně koukal na strom na opice a pak si vzpomněl na příběh, který mu vyprávěl jeho děděček a řekl si, že ty čepice dostane zpátky. Tak začal na opice mávat, ony mávaly na něj. Dělal na ně dlouhý nos a ony na něj taky. Začal tancovat, ony taky začaly poskakovat na větvích. Zatahal se za uši, ony se taky zatahaly za uši. Praštil svoji čepici o zem - a jedna z opic seskočila se stromu, došla k němu, vrazila mu dvě facky a povída:
-
Heh. Myslíš, Ty troubo, že seš jedinej, kdo měl děděčka ? |
